Non ti piace? Non importa! Puoi restituircelo entro 30 giorni
Non puoi sbagliarti con un buono regalo. Con il buono regalo, il destinatario può scegliere qualsiasi prodotto della nostra offerta.
30 giorni per il reso
Obsáhlý výbor, jehož název i podtitul vychází z úvahy Františka Halase, je ojedinělým pokusem podat širší čtenářské obci podrobnou zprávu o proměnách vnímání tématu české lidové a zlidovělé písně v literatuře a publicistice posledních dvou staletí. Kniha se skládá ze třinácti oddílů, od obecných úvah, esejů a statí, definujících pojem lidové písně (Erben, Kolár, Kuba, Hostinský), přes články věnující se určité oblasti (dělení krajové a tematické) až po konkrétní příklady skladeb i celých slavností a rituálů, z nichž mnohé již upadly v zapomnění. V dalších oddílech jsou na ploše drobných i rozsáhlejších literárních útvarů, vyznačujících se mimo jiné nebývalým stylistickým půvabem, ilustrovány prakticky veškeré jevy spojené s problematikou českého folkloru, od původu písní přes jejich sběr a komunikaci s lidovými zpěváky, z jejichž repertoáru zapsané písně pocházejí, až po různé druhy lidových muzik a hudebníků. Nechybí městský folklor a městské figurky - harfenisté, kolovrátkáři, kramáři. Okrajově se kniha věnuje písním i z jazykového hlediska a dotýká se rovněž jejich interpretace. Až na nutné výjimky v podobě dnes už kanonických příspěvků na téma lidové a zlidovělé písně (např. Čapkovy Písně lidu pražského) se výbor obsahově nepřekrývá se staršími publikacemi tohoto typu. Jedna kapitola je věnována českému folkloru ve světovém kontextu (česká píseň v Americe, francouzské kontakty Hanuše Jelínka, Commission Internationale de l'Art populaire), jiná se věnuje rozdílům mezi tradiční lidovou kulturou a pojetím novodobých folklorních souborů (Josef Škvorecký: Neroztavení). Velký prostor byl dán svědectvím sběratelů (Karel Weis, Joža Černík, J. Š. Baar, J. Š. Kubín), vzpomínkám umělců, kteří měli k lidovému umění blízko (Mikoláš Aleš, Jaroslav Seifert, Jan Skácel), i komentářům těch, kdo se k tématu lidové písně vyjadřovali ještě relativně nedávno (Ludvík Vaculík, Vladimír Merta, Jiří Suchý). Za zvláště objevný lze považovat přepis rozsáhlé velikonoční ankety Lidových novin z válečného roku 1940 (Vaše nejmilejší písnička) s inspirativním vyznáním ohromného množství osobností tehdejší české kultury.