Non ti piace? Non importa! Puoi restituircelo entro 30 giorni
Non puoi sbagliarti con un buono regalo. Con il buono regalo, il destinatario può scegliere qualsiasi prodotto della nostra offerta.
30 giorni per il reso
Vztah filosofie a vědy se většinou chápe jako vztah dvou odlišných popisů skutečnosti či obecněji jako vztah dvou odlišných přístupů ke světu. Chceme-li však jejich vztah opravdu důkladně promyslet, je třeba si nejprve položit otázku, co filosofie a věda vůbec jsou. Důkladná filosoficko-historická analýza naznačuje, že filosofie je především naším (vlastním lidským) porozuměním světu a sobě samým, respektive naším sebe-porozuměním. Protože věda o vědě neexistuje, lze vědu nahlížet či reflektovat pouze z hlediska filosofie, a tudíž z hlediska našeho vlastního lidského sebe-porozumění. Z filosofického hlediska (respektive z hlediska našeho sebe-porozumění) se ovšem věda jeví jednoduše jako skutečnost (a nikoli – jak se většinou chápe – jako jakýsi nástroj pro poznání skutečnosti). Myšlenka, že věda je skutečnost, se pochopitelně zdá být nejenom značně neintuitivní, nýbrž přímo absurdní; na tom ovšem není nic zvláštního, protože každá filosofická myšlenka musí zpočátku působit neintuitivně, ba absurdně, jinak by totiž nepřinášela nic nového. Jako absurdní se navíc jeví především z čistě teoretického hlediska. V našem každodenním jednání se však dnes s vědou (případně její praktickou či aplikovanou stránkou, totiž technikou) běžně a samozřejmě stýkáme a nijak ji neodlišujeme od toho, co bychom snad v teoretické reflexi označili jako přirozené. Přinejmenším z praktického hlediska našeho (dnešního) jednání nelze tedy vědu a skutečnost odlišovat. (A připomeňme, že nejpozději od Kanta se váha filosofického zdůvodnění přesunula z teoretické, respektive metafyzické oblasti do oblasti jednání a praxe).